Rozpůlit se,
ale jak, honilo se mně hlavou dnes v noci, kdy oba chlapečkové potřebovali maminku. M. po nosních mandličkách - měl sice klidnou noc, ale přestou jsem chtěla být u něj. V. hořel a pořád volal maminku.....
Spala jsem takřka mezi dveřma do obou pokojíků, abych mohla přiskočit, když bude potřeba. Potřeba bylo chodit jen k V., ale M. jsem zase chtěla mít pod kontrolou já.
V noci jsem taky vymyslela, co budu dnes fotit. Netušila jsem tedy, že vyfotit rozpůlené jablko tak, aby to trochu vypadalo, je tak těžké:-).
Má to i symboliku. I kdybych se totiž nějakým záhadným způsobem kvůli dětem rozpůlila:-), vždy je budu milovat celým srdcem - stejně jako obě půlky jablíčka mají každé na řezu krásné celé srdíčko:-).
6 komentářů:
Pendul, smekám. To je úžasný nápad, text a hlavně ta fotka!!!! Opravdu poklona. Krása.
Nádhera! Fotečka se moc povedla a textík bere za srdíčko. Také cítím občas tu potřebu rozpůlit se.
V. držím palečky, ať s nemocí brzy zatočí!!!
Pendulko, krásně jsi to vystihla tou fotkou. Není ani víc co dodávat. Přeju ať je Vojtík brzy fit a Martínek ať se rychle zotavuje po mandličkách
Pendul, holky už napsaly všechno, ale já prost musím napsat, že NÁDHERA!
Pendulku, moc hezké, posílám pusinku at je klukum dobře.
Peguš
Tý brďo, jak můžeš z normálního jablka udělat tak parádní fotku?
Jurina
Okomentovat